Lucie Kout

Recenze fotoknihy SAAL Digital

21. Červenec 2017

Před časem jsem navštívila jedno přátelské setkání, kde jsem měla možnost si prohlédnout několik knih kolegů fotografů. Některé z nich byly starší kusy ze SAAL Digital. Nevěnovala jsem tomu moc pozornosti, ale pár jsem jich prolistovala. Po čase se objevila možnost si jejich produkty vyzkoušet na vlastní kůži. Jak to dopadlo? Propadla moje kniha v hodnocení nebo ne?

Na onom setkání, kde jsem okukovala knížky jiných fotografů, jsem je letmým pohledem zhodnotila, že nebyly špatné. Byly zachovalé, nesypaly se, což byl a stále je poměrně častý neduh fotoknih. Už tenkrát mne napadlo, jestli by to nemohla být alternativa knihám z Blurb.com, jenž jsem doposud používala především kvůli kvalitě tisku a zpracování. No, jak to bývá, vykouřilo se mi to z hlavy a nějakou dobu jsem si na výrobu knih ani nevzpoměla. Vzpomenul si však facebook a díky chytrým algoritmům mi v reklamě doporučil akci SAAL Digital pro fotografy – tedy možnost získat poměrně zajímavý slevový kupon v hodnotě 1200,- Kč na výrobu vlastní knihy výměnou za upřímnou recenzi. Uložila jsem si ji a dalších pár měsíců se nic nedělo (jak u mne bývá zvykem a ne, nemusí se mi to každého půl roku připomínat). Nakonec však došlo na procházení uložených odkazů a bác, koukám na to, říkám si, huso, pořád ses nedokopala k tomu vyřešit důstojné ukazování portfolia klientům, na tabletu to není dvakrát komfortní, hlavně když je ohmataný, že? A na telefonu stejný problém, navíc příliš malé a nedělá to dvakrát dobrý dojem, tak co? Zkusíš to? Mohlo by to vypadat dobře na pracovních schůzkách. No a zkusila jsem :).

Příliš velká očekávání vedou ke zklamání, imho byla jsem skeptická. Jsem pindlich, nedůvěřivá a nějaké zkušenosti s výrobou knih mám, počínaje těmi ručně dělanými (ach blahé to paměti ještě na škole, fuj) přes různé firmy až po profesionální tisk i sazbu. Co se týká sazby, nemám čas se jí věnovat v InDesignu, samozřejmě pro běžného smrtelníka je investice do další licence nepříjemná, ale především je to žrout času trochu uživatelsky do tak složitého softwaru proniknout. A čas jsou peníze. Tisknout knihy ve velkém nákladu je sice ekonomicky výhodné, ale kde máte jistotu, že se zrovna o ten váš kousek lidé poperou? Obvykle není reálné pro fotografy vydávat v tisících kusů, spíš řádově v jednotkách až desítkách. A často potřebujete jeden nebo dva kousky (pro svatebčany a rodinu, portfolio pro manažera, pro sebe na prezentaci) a tak jsem googlila a narazila cca před 8 lety na firmu Blurb. Už tehdy byl tisk kvalitní, barvy celkem odpovídaly, vazba se nesypala a program na tvorbu byl intuitivní. Ale poštovné bylo vcelku ranec, přesto jsem skrz tuto firmu poslala do světa pěkných pár desítek knih. Postupem času zlepšili a rozšířili nabídku na různé exotičtější formáty a kvalitnější materiály a já měla radost. Každopádně fotokniha s kvalitním tiskem není úplně levnou záležitostí, takže si vše dvakrát rozmyslíte, než pošlete objednávku.

Jak jsem zmínila výše, na setkání mi v reálu nepřišly knihy ze SAAL Digital špatné, proto jsem si řekla, že to vyzkouším. Z rozhovoru jsem vytušila, že jsou to starší kusy, přesto jsem nečekala nějakou závratnou inovaci. Napsala jsem do SAAL, že bych tu jejich akci tedy prubla a jestli do toho jdou se mnou. A šli. Celkem brzy mi přišel email s kuponem na slevu. Stáhla jsem si program a ejhle… profi možnosti sazba v InDesignu super, ale kdo se s tím má patlat? Zas tolik času na to nemám. V rychlosti jsem prohlédla program i vzorové návrhy. Program dělaný pro blbce, prima, to bych mohla dát. Nějaké základní návrhy však poněkud kýčovité. Já starý minimalista a perfekcionista bych si z barevných témat nevybrala. Potože nemám ráda moc okecávání, rozhodla jsem se do knížky nasypat minimum textu (nějaké banální info o mně, credits modelkám, designerům a MUAH) a co nejvíc prostoru věnovat samotným fotkám. Šlo to celkem intuitivně, i analfabet, který ví jak používat myš, by to měl zvládnout. Vyšla jsem ze základních nejjednodušších návrhů, které jsem si poupravila dle svých představ. V pátek jsem začala knihu dávat do kupy, v sobotu již byla většina vysázena, v neděli jsem přidala texty a doladila vzhled. Kdyby mi na tom nezáleželo, měla bych to za hodinu hotové. Ale kdo mne zná, ví, že se ve všem šťourám, dokud nejsem spokojená :). A tak v neděli k večeru byla kniha hotová. Vybrala jsem si formát na šířku, cca A4, aby se to dalo pohodlně transportovat na schůzky i v kabelce a zároveň mě to neobtěžovalo (těžká a velká kniha není na cestování dvakrát praktická, stačí, když tahám techniku na focení). Vazba byla záměrně tvrdá, s měkkou by v tašce brzy došla k úhoně. A tak jsem odbouchla objednávku na mou novou prezentační krasavici s více jak 60-ti stranami. S listy navíc a poštovným to bylo sakum prásk 1873,- Kč mínus sleva 1200,- a tak jsem doplácela přesně 673,- Kč a to jde :).

Co bylo prvním překvapením, knihu jsem poslala v neděli v noci a v pondělí již přistál mail, že ji expedují. Transport z výroby z Německa byl tedy delší jak výroba. Ve středu mi dovezli očekávaný balíček. Otvírám kartonovou obálku s lehce jízlivou myšlenkou: „Tak se podíváme na ten zázrak.“. Vytahuji z obalu a první dojem je: „A hele, ono to nevypadá na průser.“ :). Poradili si docela slušně se hřbetem knihy, kam jsem si záměrně šoupla logo i text (áno, moc hezky jsem ty podklady vyrobila). Otevírám a první, co mne praští do očí je fakt, že materiál je slušný, ale co tisk a vazba? Tak se na to podívejme blíž.

Nebudu lhát, na škole jsme se seznámili s nějakými pravidly jak má kniha vypadat. Překvapila mne tedy hned první věc a tím je tisk do předsádky a absence signetu. Tak trochu jsem s tím počítala, protože to byla jedna z věcí, která se neobjevila v šablonách knih a tedy jsem záměrně zvolila neškodnou formu pro portfolio, která v případě, že bude něco (signet, titul, protitul, vakát) chybět, nenadělá paseku a ostudu. A ano, chybělo. Proto bych u dalších knih určitě dodržela základní pravidla vazby knihy a případným dalším zákazníkům bych doporučila si tato základní pravidla nastudovat a prostě v sazbě s tím počítat. Cimrmanovsky: „Odborníka to dráždí, ale vy to vůbec nepoznáte.“. Přesto to není havárka. Horší (a to podstatně) by to bylo, kdybych portfolio začala již od první stránky, to už by byl trochu velký error a proto bych za sebe doporučila firmě SAAL aby popřemýšleli nad tím, zda nepřidat nějaký základní návrh, kde by byly tyto stránky „navíc“ zakomponovány. Ze stávajících šablon to nejde bezpečně odhadnout a do předsádky patří předsádka a ne začátek portfolia. Ano, každý list se platí, ale než být rozčílen nad výsledkem, pokud si někdo vyrobí knihu v hodnotě několika tisíc, tak bych ocenila nějaké srozumitelné upozornění. A proč se zaobírám pravidly vazby a sazby knihy? Protože to je prostě zavedený standart jako třeba označení velikosti A4, tvrdost tužky HB, gramáž papíru a další. Kniha pak lépe funguje, dýchá, přechod z obálky na předsádku a dále není tak násilný a čtenář (či chcete-li divák) je na tento formát zvyklý. Já prostě když otevírám knihu, mám jistá očekávání, že tedy najdu jméno autora, vzadu, že je tiráž atd. Ale jak jsem již řekla, toto by bylo moje soukromé doporučení, implementovat stránky tohoto druhu do návrhů. Pro příště to budu již řešit tak, že všechno automaticky vysázím komplet a né čekat, jestli pravidla pro tvorbu knih dodržují či nikoliv :).

Při sazbě knihy jsem používala pravítka a vodítka, ale i tam bych viděla (jako asi každý uživatel Adobe) možná jistá zlepšení v programu. Zarovnávání by mohlo fungovat nejen mezi samotnými objekty, ale i v rámci stránky a mohlo by být bohatší. Zde jsem jsem starý pes zvyklý na vodítka z Illustratoru, InDesignu. Ale přesto, že se nejedná o program o složitosti profesionální sazby, je docela dobře použitelný a jednoduchý. Výhrady jsou spíše drobnějšího charakteru a pokud se nebude jednat o první knihu, běžný humanoid to zvládne vychytat. Vím, že bych v InDesignu měla, na co bych si vzpomněla, ale prostě by mi to zabralo spoustu času, který dokážu využít i lépe. Být svatební fotograf, sekám jednu knihu za druhou a nechtěla bych ztrácet čas. I Blurb má svůj program. Možná o chlup složitější a není v češtině, což může být pro část tvůrců problém. Proto bych ten od SAAL ohodnotila dvojkou (jako ve škole). Je co zlepšovat, ale celkově to nepadá, není to příliš složité a dají se tam při troše snahy udělat i rozumné návrhy, pokud máte estetické cítění. Zkušenosti s programy jiných, než výše zmíněných, firem nějaké mám. A co jsem viděla, byly většinou primitivnější, ne zcela stabilní a možnosti nějaké personalizace byly dost omezené. Několikrát se mi stalo, že samotný program mne od výroby knihy u konkrétní firmy odradil úplně.

A teď to nejdůležitější, materiál a tisk :). Co se týká materiálů, nemám absolutně výhrad. Gramáž papíru tak akorát, žádné tenké stránky, žádné otisky prstů ani vevnitř, ani na obálce, super. U tisku jsem zvyklá na zklamání a proto tedy mohu s čistým svědomím říci, že bych se nebála materiálům dát plný počet. Už teď si pomýšlím na další, tentokrát ještě větší a luxusnější kousek, pro vlastní potěchu. Jsem minimalista, zbavila jsem se téměř všech knih, ale pár takových osobních bych ráda měla.

Co se týká tisku, tak první dojem byl, že vše vyšlo malinko desaturovanější a trošičku tmavší, tedy především červené a modré. To bývá problém, ale rozdíl není nějak zásadní. Pracuji na zkalibrovaných monitorech EIZO a na Wacom Cintiq 27QHD. Eizo je tam, kde je realita, i Cintiq je trošku jinde. Moje fotografie jsou často samý jemný přechod, jsem veliký puntičkář. Retuše musí být perfektní jako kdyby z toho měl být billboard. Proto jsem si do knížky s gustem naházela tyto jemné barevné i černobílé přechody a trochu s nedůvěrou čekala, co příjde. No a v tom zase žádný problém nebyl. Žádný banding (až na jednu fotku, která je na hraně i na monitoru a šoupla jsem ji tam právě kvůli tomu), barevné odchylky, opět příjemné překvapení. Kontrast sedí. Barvy by předpokládám šlo doladit použitím vhodného barevného profilu, takhle jsem nasypala to, co obykle nejlépe funguje (Adobe RGB s přiřazeným sRGB). Před časem jsem řešila barevné profily pro konkrétní papíry u firmy, kde tisknu velkoformáty, ale nakonec to dopadlo tak, že pokud pošlu něco v sRGB, dopadne to nejlépe. Takový přenositelný standard, ale už dlouho jsem se v profilech nešťourala a proto asi opět udělám hon na icc (nekonečné téma i pro tiskaře, že? A hlavně, že se všichni shodnou :)). V podstatě to na mne dělá dojem, jako kdyby ten přiřazený sRGB profil udělal paseku. Je otázkou, zda by byl rozdíl kdyby byly fotky převedené do sRGB a né pouze s přiřazeným profilem. Nebo kdybych je odeslala v Adobe RGB. Asi by to stálo za zkoušku, ale zatím ve 100% případů tyhle experimenty dopadly špatně. Na stránkách firma uvádí, že sRGB, proto by to mělo být fuk, jestli je profil přiřazený nebo převedený, ale čert ví. Obvykle to u každé firmy, kde jsem tiskla, bylo nutné odladit. To jediné bych asi na kvalitě tisku řešila. Jinak samozřejmě těžko říci, jaké by bylo zpracování na lesklý papír, ale já ho prostě nemám ráda. Nejsympatičtější se mi jeví právě perlové/satin polomatné papíry. Mému oku lahodí nejvíc. Umělé osvětlení nebo tvrdé polední světlo samozřejmě hrají roli i u polomatu, takže se jedná o moji osobní preferenci a každý ať si zvolí to své. Možná ještě při exportu objednávky dochází k nějakému převzorkování a proto na některých fotografiích mám pocit, že textura je u některých fotek místy téměř neznatelně plošší, jakoby rozostřená, ale to je spíš takový pocit a není to nic, za co bych honila SAAL po všech čertech s pohrabáčem. To si se mnou spíš užijí kvůli těm icc profilům. Pokud si to jen nenamlouvám, tak je to zcela jistě tak minimální rozdíl, že významný není ani pro mne a to si dovolím tvrdit, že nejsem zrovna nenáročná.

Kniha je bytelná, to mne teší. Jsem lehce nedůvěřivá k trvanlivosti ploché vazby, sama jsem zvědavá nakolik je zlom stránek pevný a jak dlouho vydrží. Zatím si nebudu hrát na Sybilu a počkám. Obálka knihy je však bytelná a tak minimálně u té předpokládám, že přežije i mne. Vše lícuje a je nad očekávání lépe zpracované. Na takovou kvalitu se dobře zvyká.

Co říci závěrem? Nejsem typický klient, který by dělal fotoknihy z fotek dětí z kompaktu. Vím jak má vypadat výsledek a od tiskařů čekám vždy jen to nejhorší (po mnoha a mnoha zkušenostech se není co divit, protože jsou schopní neskutečné kreativity v mršení fotek) a zde celkem bez emocí a nějakého přemáhání můžu říct, že to nebyla moje poslední kniha od tohoto výrobce. Půjdu do toho znova. Jen možná udělám nějaký zátěžový test, kdy naposílám fotky s různými barevnými profily a teprve potom udělám velký kus. Už teď jsem v podstatě spokojená, ač něco drobných výhrad mám. Pokud SAAL ještě vylepší časem program, rozšíří sortiment a já odhalím v čem je zakopaný icc pes, tak bude příští fotokniha ne na 91% ale na 100%. Je to kvalitní produkt, který bych se nebála doporučit a je to důstojný konkurent knihám z Blurb. Za kvalitní materiály se platí všude, ale pokud je zpracování precizní, tak není o čem. No a teď je možná na čase vyzkoušet i něco z exkluzivních vazeb :).